Balada o naprosté degradaci účastníků půlnočního pouťového rozptýlení v Kostelní Lhotě

Ivo Jahelka

1:VD#e Lhotě poslední sG#rpnovou nD#eděli
Búčastni byli jsme pG#ouťový mD#erendy,
s klukama světskejma svG#orně jsme sD#eděli,
vzBájemně zvali se dG#o baru nD#a brandy,
k pBůlnoci D#Eman, co kBolotoč tD#očil,
zBatvářil sD#e jako nFějakej RBotschild,
pD#ozvedl sklG#enku a pCmo přípitkBu
vFmodtáhl nCmás k sobě dBo příbytkD#u.
Sešli jsme se v mBaringotce, kFmamarádi z mCmokrý čtvrti,
G#a značně jsme přD#ekročili kBonzumaci bD#ěžnou,
pohoršovalBi jsme chodce Fma že nejsme žCmádní škrti,
všG#ichni jsme se hrD#ozně zpili prBostějovskou rD#ežnou.
R:LD#alija, fG#iala, kD#eď sa režná pBíjala,
fD#iala, lG#alija, zrD#aky už se kBalíjD#a.G# B D# 
2:Dávno už vodbila půlnoční hodina,
když naše společnost dala se do akce,
někoho napadla ta děsná konina,
že trochu užijem pouťový atrakce,
hned jsme do Emana začali hustit,
že velkej kolotoč musí nám pustit,
že se chcem proletět trochu vzduchem,
nežli uložíme se do duchen.
Upadli jsme na sedačky, notně přitom hlaholíce,
jenom Eman zůstal dole, střízlivosti dalek,
těžkou rukou chyt' se páčky, rotace nám zvedla plíce,
za pár minut Eman dole usnul jako špalek.
3:Vrhali jsme po ňom lakýrky, pohory
ve snaze učinit konec té poroby,
mezitím však všemi tělními otvory
vrhaly svůj obsah též naše útroby,
už za půl hodiny byly z nás trosky,
špinavé, páchnoucí, a k tomu bosky,
zbavené kouzel svých osobností
s tejdenní pracovní neschopností.
Emana pak na záchytku dopravili k probuzení,
zatím ještě jasno není, co se s ním dál stane,
při vzpomínce na tu pitku v zádech cejtím zastuzení,
na kolotoč mě už nikdy nikdo nedostane!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:43.669+00:00
Výsledky hledání: